IS pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického krajeRegionální agrární komora Pardubického kraje
verze_2019_01Regionální agrární komora Pardubického kraje

Navigace
Aktuality
Události
Videogalerie
Odborné semináře, vzdělávání, výstavy
Informace z Pardubického kraje
Farmařské trhy v Pardubickém kraji
MAS Pardubického kraje
Ekonomika, účetnictví a daně
Dotace pro zemědělství a venkov v ČR
Legislativa ČR a EU
Informace pro obce
Informativní články z ČR a EU
Cross compliance, životní prostředí
Ochrana životního prostředí
ochrana vod
ochrana ovzduší
welfare hospodářských zviřat
integrovaná prevence a omezování znečištění (IPPC)
Potravinářství
Lesnictví
Ekologické zemědělství
Zemědělské školy a učiliště
Poradenství
Informace SZIF, SRS, SVS, ČIŽP, ÚKZÚZ
Zemědělský výzkum
Zemědělské komodity
MLS - Potravinářský výrobek Pardubického kraje
Regionální potravina
Užitečné kontakty
Partneři
KIS Pardubického kraje
AGROVENKOV o.p.s.
Mapa serveru

Uživatelský přístup
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

Přehled e-mailem
  E-mail:

Anketa
Domníváte se, že navrhované zastropování přímých plateb po roce 2020 je pro ČR:
nevím
nevím 20%
Počet hlasů : 6025

Web informace
Dnes : ne - 18.8.2019
Svátek má : Helena
Kontaktní email
Nastavit jako titulní stránku
Přidat mezi oblíbené stránky


Jak nakládat se sedimenty z vodních toků a nádrží
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 39751 ; Vydáno : 23.9. 2005 ; Autor : Mgr. Světluše Bodoková ; Zdroj : ÚZPI
Již dlouhá léta se provádí testování sedimentů tak, aby bylo možné fundovaně rozhodnout o dalším environmentálně vhodném nakládání s vytěženým sedimentem.
fiogf49gjkf0d

Obecný sediment z vodního toku či vodní nádrže vzniká prostou gravitační sedimentací (usazováním) erodovaných pevných částic, které jsou přirozeně unášeny vodou.

Při poklesu rychlosti proudění (a to jak rozšířením profilu, tak poklesu spádu toku nebo zvětšení hloubky vodoteče) dochází k přirozené sedimentaci unášených částic.

 

Jde o přirozený děj, jenž je intenzifikován antropogenními úpravami krajiny. Surový sediment vykazuje značný podíl zvodnění (i 80 %), může obsahovat látky (parametry identifikovatelné při testování) charakteristické pro vypouštěné vody splaškové, může obsahovat látky a předměty cizorodé atd. Již dlouhá léta se provádí testování sedimentů tak, aby bylo možné fundovaně rozhodnout o dalším environmentálně vhodném nakládání s vytěženým sedimentem.

 

JAKOSTNÍ ZEMINY, NEBO ODPAD?

Sedimenty byly legislativou na počátku 20. století řazeny s ohledem na zrnitostní složení spíš mezi jakostní zeminy než odpady či materiály bez dalšího využití, kterých je nutné se zbavit. Je zřejmé, že technický pokrok a obecně čím dál více přijímaný environmentálně bezpečný přístup k lidské činnosti přinesl také definici požadavků na sedimenty (pokud mají být využity).

 

Podle našich dlouhodobých zkušeností by však mělo být hodnoceno přímo v dikci zákona o odpadech pouze několik procent sedimentů, zejména z extravilánů obcí. Označení sedimentů jako hlavních nositelů environmentálních komplikací (rizik pro životní prostředí) a ohrožení životního prostředí není, až na výjimky, zcela na místě. Tím není myšleno, že lze upustit od sledování jakosti sedimentů. U většiny sedimentů však lze po provedení testů úspěšně nalézt vhodnou možnost využití a upřednostnit tím využití před přímým skládkováním.

 

V naší republice se nachází taková řada zatížených oblastí, že využití většiny sedimentů k rekultivaci či revitalizaci nemůže znamenat vyjádřitelná rizika. Samozřejmě lze podle kvality sedimentu odhadnout jakost vod vypouštěných do vodoteče a podpořit tlak na zlepšování jakosti vod drobných vodních toků, což je podle našeho názoru jedním z hlavních cílů ochrany povrchových vod, jež však dnes není takto prioritně definován.

 

Pokud sediment není znečištěn do té míry, aby nebylo možné jeho využití, lze jej podle sdělení MŽP ČR vyjmout z dikce zákona o odpadech. Pokud je znečištěn tak, že není možné jeho využití, nebo je zařazen původcem do dikce zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění, je odpadem podle sdělení MŽP ČR pod katalogovými čísly 17 05 03* zemina a nebo kameny obsahující nebezpečné látky, nebo 17 05 04 zemina neuvedená pod 17 05 03 (viz sdělení MŽP o řazení odpadů, č.j. OODP 1827/03 – vyjádření 14) a 33)).

 

Zde je zřejmé, že pro fundované a zcela zřetelné zařazení sedimentu (zda je, či není odpadem) je nutné provést jeho testování, ale rozsah testů není zřetelně a jasně legislativou definován (doposud není zmíněný právní předpis) a výklady jsou silně individuální.

 

KOMPLIKACE S VÝKLADY

Sediment po 1. květnu 2004 není dle § 2, odst. 1, písm. i) odpadem, pokud splňuje požadavky kladené zvláštním právním předpisem. Podle sdělení MŽP ČR pod značkou 550/OVSS VI/715/04-Ru jsou sedimenty do vydání zvláštního právního předpisu odpadem. O skutečnosti, zda jde o odpad nebo nikoliv, musí v případě sedimentů rozhodnout správní úřad podle zmíněného § 78 odst. 2, písm. h) zákona o odpadech.

 

Jelikož předpokládaným podkladem pro zhodnocení správním úřadem je dnes také vodný výluh podle vyhlášky č. 41/2005 Sb. (v červenci byla vyhláška č. 383/2001 Sb. opětovně novelizována předpisem č. 294/2005 Sb., jenž upravuje rozsah zákonem požadovaných analýz z hlediska odpadového hospodářství), doporučuje se tento postup do vydání zvláštního prováděcího předpisu nadále realizovat, i když již dnes bezpečně víme, že připravený právní předpis s testy vodného výluhu nepočítá.

 

Komplikace nastávají s právním výkladem problematiky sedimentů jednotlivými krajskými úřady, což je dáno neexistencí příslušného právního předpisu. Krajské úřady by měly požadovat průzkum potencionálního znečištění sedimentů, ale tento rozsah testů je právně nejasný a existují různé i zcela mylné a v praxi spíše škodlivé interpretace legislativních požadavků (tím máme na mysli zejména strohé přejímání požadavků vyhlášky č. 13/1994 Sb. atd.).

 

Požadavky jednotlivých krajských úřadů však nemusí být vždy shodné a sediment (v doložené kvalitě) vyjmutý z dikce zákona o odpadech v jednom kraji, by nemusel být vyjmut v kraji druhém (v praxi potvrzeno).

 

Odběry vzorků sedimentů se řídí metodickým pokynem odboru ekologie krajiny MŽP ČR "Využití sedimentů z vodních toků, rybníků a ostatních nádrží k zúrodnění zemědělských půd". Odběr vzorků sedimentů podle tohoto metodického pokynu se provádí velmi úspěšně. Co však přináší komplikace, je uvedený rozsah analýz, jenž vychází z rozsahu vyhlášky č. 382/2001 Sb., a limitů vyhlášky č. 13/1994 Sb., jenž je velmi strohý. Podle našeho názoru není před vydáním právního předpisu (podle § 2, odst. 1, písm. i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění) dostatečným pro rozhodnutí správního úřadu podle § 78 odst. 2, písm. h) zákona o odpadech (opět jde však pouze o subjektivní vyjádření).

 

CO S VYTĚŽENÝMI SEDIMENTY?

Zajišťování dostatečné funkčnosti a kapacity koryt vodotečí a vodních nádrží je základním požadavkem pro majitele vodních děl a správce vodotečí. Podle požadavků zákona o vodách č. 254/2001 Sb.(s důrazem na § 47, § 59 a § 15), ve znění euronovely č. 20/2004 Sb., je řízené nakládání se sedimenty vytěženými při těchto úpravách základním požadavkem pro řádnou a transparentní péči o uvedený majetek.

 

Současný výklad MŽP ve věci sedimentů je tedy mírně řečeno realizační překážkou pro úspěšnou činnost "odbahňování" a je "teoreticky" realizovatelný pouze při aktivitách obcí. Co přináší zařazení sedimentů do dikce zákona o odpadech? Každý musí odpady předávat pouze oprávněným osobám a s odpady lze nakládat pouze řízeným způsobem (nepokládám zde za nutné popisovat podmínky uvedené v zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb., v platném znění). Pokud je tedy sediment taxativně zařazen mezi odpady, musí být místo, kde je rozprostřen (využit), legislativně ošetřeno. Tento pozemek se musí stát "zařízením k využívání odpadů" se vším, co tento paradox přináší (schválení provozu krajským úřadem, schválení provozního řádu, a dosti nejasným způsobem popsaný způsob monitoringu). Čištění vodních nádrží (zejména) je velice úspěšným objektem k získání podpor a grantů a nedořešené požadavky na sedimenty tyto aktivity značně komplikují.

 

Ing. Vladimír Bláha

EMPLA, s. r. o., Hradec Králové

 

Zdroj: Odpady/EnviWeb, 21. 9. 2005

 


Aplikace
Diskuzní fórum
Agronavigátor Set

Kalendář akcí
Předchozí měsíc srpen 2019 Přístí měsíc
Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Dnešní články
Řešení kalamity přemnožených hrabošů dnešní jednání nepřineslo, návrhy na kompromisní řešení neprošly
Podrobné informace k omezení pěstování monokultur na max. 30 ha souvislé plochy prostřednictvím standardu tzv. DZES 7d)
SZIF vydává rozhodnutí na Biopásy
Metodická příručka přímých plateb pro rok 2019
Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti platný pro rok 2019
Správný postup žadatele o dotační titul „Dobré životní podmínky zvířat“
Metodika k provádění nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření , platná pro rok 2019.
Integrovaná ochrana ovoce - historie, současnost i budoucnost
INFORMACE PRO ŽADATELE -SZP 2019OPATŘENÍ DOBRÉ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ZVÍŘAT (WELFARE)
Seminář - ENVIRONMENTÁLNÍ OPATŘENÍ PRV V JEDNOTNÉ ŽÁDOSTI O PLATBU V ROCE 2019 A SOUVISEJÍCÍ DOTAČNÍ NÁSTROJE

Nejčtenější články
Welfare
Povinnosti v oblasti environmentální legislativy
Zákon o ochraně ovzduší č.472/2005 Sb.
Příprava na aplikaci Nařízení (ES) č. 183/2005 o hygieně krmiv
Co znamená pojem Cross-compliance
Etanol je drahý špás
Vláda schválila program podpory biopaliv
Dejte Evropské komisi vědět o životním prostředí vašeho města
CENIA vydala sborník dat o ekologickém vývoji České republiky
Jak nakládat se sedimenty z vodních toků a nádrží

Navštivte také
Zobrazit předchozí počet záznamů : 36 Zobrazit následující
Agroporadenství

Agroporadenství
Agronormativy

Agronormativy
Nitrátová směrnice

Nitrátová směrnice
 Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství
Studie o zemědělství ve světě

Studie o zemědělství ve světě
Agrární poradensko informační centrum AK ČR

Agrární poradensko informační centrum AK ČR
ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
Zemědělský svaz ČR

Zemědělský svaz ČR
MZe

MZe
Bezpečnost a kvalita potravin

Bezpečnost a kvalita potravin
Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond
Česká inspekce životního prostředí

Česká inspekce životního prostředí
Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní veterinární správa ČR

Státní veterinární správa ČR
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.

Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.
Portál životního prostředí ČR

Portál životního prostředí ČR
Rozvoj Pardubického kraje

Rozvoj Pardubického kraje
Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje
AGRIS -agrární portál

AGRIS -agrární portál
AGROWEB - zemědělský internetový portál

AGROWEB - zemědělský internetový portál
Společnost mladých agrárníků ČR

Společnost mladých agrárníků ČR
Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu

Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
ÚZEI Praha

ÚZEI Praha
MAS Orlicko

MAS Orlicko
Turistický portál Pardubického kraje

Turistický portál Pardubického kraje
PRO-BIO

PRO-BIO
Bílé plus

Bílé plus
Lovecké potřeby

Lovecké potřeby
APETITFESTIVAL

APETITFESTIVAL
Klas Nekoř, a.s.

Klas Nekoř, a.s.
Regionální Agrární komora Pardubického kraje

Regionální Agrární komora Pardubického kraje
Reznictví_Sloupnice_E-SHOP

Reznictví_Sloupnice_E-SHOP