IS pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického krajeRegionální agrární komora Pardubického kraje
verze_2019_01Regionální agrární komora Pardubického kraje

Navigace
Aktuality
Události
Zemědělství
Videogalerie
Odborné semináře, vzdělávání, výstavy
Informace z Pardubického kraje
Farmařské trhy v Pardubickém kraji
MAS Pardubického kraje
Ekonomika, účetnictví a daně
Dotace pro zemědělství a venkov v ČR
Legislativa ČR a EU
Informace pro obce
Informativní články z ČR a EU
Cross compliance, životní prostředí
Potravinářství
Lesnictví
Ekologické zemědělství
Zemědělské školy a učiliště
Poradenství
Informace SZIF, SRS, SVS, ČIŽP, ÚKZÚZ
Zemědělský výzkum
Zemědělské komodity
MLS - Potravinářský výrobek Pardubického kraje
Regionální potravina
Užitečné kontakty
Partneři
KIS Pardubického kraje
AGROVENKOV o.p.s.
Mapa serveru

Uživatelský přístup
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

Přehled e-mailem
  E-mail:

Anketa
Domníváte se, že navrhované zastropování přímých plateb po roce 2020 je pro ČR:
nevím
nevím 20%
Počet hlasů : 6112

Web informace
Dnes : ne - 25.8.2019
Svátek má : Radim
Kontaktní email
Nastavit jako titulní stránku
Přidat mezi oblíbené stránky


Signalizace letu askospor strupovitosti jabloně pomocí lapače spor
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 145240 ; Vydáno : 10.7. 2019 ; Autor : Lenka Brožková
Informace Agromanual

 Ing. Zbyněk Vícha; Uničov

Strupovitost jabloně - Venturia inaequalis (Cooke) G. Winter je nejškodlivějším onemocněním jabloně, které způsobuje významné hospodářské škody na všech kontinentech od Ameriky přes Evropu až po Austrálii.

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) napadá listy (obr. 1) a hlavně na plodech (obr. 2) způsobuje významné škody. Při silném napadení dochází k předčasnému opadu listů (obr. 3) a znehodnocení plodů (obr. 4). V příznivých letech pro infekce je napadení plodů strupovitostí rozhodujícím faktorem pro kvalitu sklizně. Hlavním úkolem pro ovocnáře je dosažení perfektní kvality plodů ať už se jedná o plody určené k okamžitému prodeji, nebo plody určené k uskladnění.

Obr. 1: Počáteční napadení listů strupovitostí
Obr. 1: Počáteční napadení listů strupovitostí

Obr. 2: Časné napadení plodů strupovitostí
Obr. 2: Časné napadení plodů strupovitostí

Obr. 3: Předčasný opad listů napadených strupovitostí
Obr. 3: Předčasný opad listů napadených strupovitostí

Obr. 4: Silné napadení plodů strupovitostí
Obr. 4: Silné napadení plodů strupovitostí

Obr. 5: Samovolné uvolňování askospor z vřecek
Obr. 5: Samovolné uvolňování askospor z vřecek

 Obr. 6: Ovlhčený list s prvními příznaky strupovitosti
Obr. 6: Ovlhčený list s prvními příznaky strupovitosti

Sledování zralosti askospor

Pro úspěšné zvládnutí ochrany proti strupovitosti jabloně je potřeba vytvořit systém ochranných opatření, které musí vycházet ze znalostí biologie a epidemiologie tohoto patogena. Choroba přezimuje na napadených listech, na kterých se na jaře následujícího roku v plodnicích (pseudotéciích) vyvíjí ve vřeckách askospory. Sledování zralosti askospor je nezbytnou součástí a vlastně základním údajem pro přesné stanovení termínu prvního chemického zásahu.

V období zhruba od konce března začínáme sledovat vývoj askospor vyhodnocováním sumy efektivních teplot - SET 300 pomocí počítače. Sčítají se teploty nad 0 °C od 1. ledna každého roku. Při dosažení této sumy je cca 60 % askospor vyvinutých, což je signálem pro přípravu prvního preventivního ošetření. Pro názornost uvádím přehled SET 300 za posledních šest sledovaných let na lokalitě Starý Lískovec (Brno, tab. 1)).

Druhou možností jak můžeme sledovat vývoj askospor je pomocí mikroskopu. Jedná se sice o přesnou metodu, ale finančně náročnou (vysoké pořizovací náklady). Mikroskopické sledování vývoje askospor je možno rozdělit do třech stupňů:

1. stupeň - v plodnicích jsou vyvinuté vřecka;

2. stupeň - ve vřeckách jsou zřetelně vyvinuté askospory;

3. stupeň - askospory se v kapce vody samovolně uvolňují z vřecek.

Po dosažení třetího stupně (cca počátek měsíce dubna) jsou askospory již plně vyvinuté a za příznivých podmínek jsou schopny se uvolnit a způsobit primární infekci.

Askospory, v závislosti na teplotě vzduchu, postupně dozrávají a v období zhruba od první dekády dubna do poloviny června se uvolňují. K uvolňování askospor z vřecek jsou nezbytné dešťové srážky. V období bez dešťů se askospory neuvolňují. Dešťové srážky dopadají na spadané listí a dochází tak k nabobtnání plodnic. Plodnice obsahují vřecka a askospory, které se vlivem dešťových srážek uvolňují (obr. 5) a pod tlakem jsou vystřelovány do výšky cca 5 cm. Následně jsou uvolněné askospory unášeny větrem a na ovlhčených listech (obr. 6), při splnění podmínek nutných pro vznik infekce (doba ovlhčení listů za určité teploty), způsobují primární infekce.

Na jižní Moravě se pravidelně nejvíc askospor uvolňuje v poslední dekádě měsíce dubna, respektive v prvních dvou týdnech měsíce května. Těmto třem kritickým dekádám je nutno s ohledem na pokrytí chemickými postřiky věnovat zvýšenou pozornost.

Základem úspěšného zvládnutí ochrany proti strupovitosti je pro každého ovocnáře správné načasování prvního fungicidního zásahu před uvolněním prvních askospor tedy před první primární infekcí. Určit tento termín je možno několika více či méně přesnými způsoby. V minulosti ovocnáři tento termín stanovovali orientačně s využitím fenologické závislosti (první askospory jsou zralé a schopné infekce v období rašení jabloně). Fenologická fáze rašení jabloně je však v našich podmínkách koncem měsíce března, což je s ohledem na skutečnost, že ve většině sledovaných let (od roku 1990) se první askospory uvolnily až v druhé polovině měsíce dubna, pak je termín prvního ošetření proti strupovitosti v březnu nevhodný. V termínu cca konec března - první dekáda dubna se s ohledem na předpověď počasí doporučuje provést první ošetření měďnatými fungicidy. Po tomto prvním (sanitárním) chemickém zásahu následuje cílený postřik proti strupovitosti.

V současnosti se k stanovení termínu - první uvolněné askospory - využívají přesnější metody s využitím mikroskopu, PC a lapače spor, které nám pomáhají zpřesnit a usnadnit prognózu infekcí strupovitosti jabloně.

Počátek primárních infekcí dneska signalizujeme, na základě sledování vývoje a zralosti askospor, mikroskopicky. Se sledováním se začne s ohledem na vývoj počasí (vodítkem je SET 300) cca od poslední dekády března. V době, kdy se zralé askospory samovolně uvolňují v kapce vody z vřecek začíná reálné nebezpečí první primární infekce a je nutno plánovat termín prvního ošetření. Toto první chemické ošetření musí být provedeno preventivně vždy před uvolněním prvních askospor.

Na základě mého mnohaletého sledování vývoje askospor je možno konstatovat, že vývoj askospor byl ve všech sledovaných letech ukončen do konce března respektive do prvního týdne měsíce dubna a k prvnímu výletu askospor dochází vždy po mikroskopickém zjištění zralosti askospor s příchodem deštivého počasí v měsíci dubnu. Ve většině sledovaných let se první askospory začínají uvolňovat, až po opakovaném dešti v měsíci dubnu, poněvadž předchozí období v měsíci březnu a počátek dubna bývají obvykle velmi suché, beze srážek. První dubnové srážky pomohou plodnicím nabobtnat a dochází k dozrávání askospor. Při dalším dešti dojde k tomu, že plodnice praskne a z vřecek se uvolňují zralé askospory.

Tab. 1: Sumy efektivních teplot - SET 300 dosažených v letech 2013–2018

Rok

SET 300

2013

21. dubna

2014

20. března

2015

3. dubna

2016

28. března

2017

31. března

2018

9. dubna

Tab. 2: Přehled o uvolňování askospor Venturia inaequalis na lokalitě Starý Lískovec, 2013–2018

Rok

Datum počátku letu

Datum ukončení letu

Počet infekčních dní (počet primárních infekcí)

2013

3. 5.

11. 6.

8

2014

8. 4.

29. 5.

7

2015

23. 5.

2. 6.

3

2016

9. 4.

9. 6.

5

2017

17. 4.

30. 5.

8

2018

13. 4.

8. 6.

4

Lapání spor

Od roku 1990 jsme na Jižní Moravě začali využívat ventilační metodu lapání spor pro signalizaci primárních (askosporových) infekcí strupovitosti jabloně. Během sledovaných let jsme využívali k monitoringu letu askospor tři různé lapače spor.

Prvním lapačem, který jsem začal využívat, byl ručně vyrobený lapač spor typ Střelec (obr. 7), který byl umístěn v sadech na lokalitě Nosislav - ZD ZEMOS Velké Němčice. V současné době pracuji s lapačem spor typu Burkard (obr. 8) v Sadech Starý Lískovec - Ovocnářském družstvu. Tento lapač spor anglického výrobce byl pořízen v 90. letech na pracoviště ÚKZÚZ Brno a konečně třetím byl lapač spor moravské firmy AMET (obr. 9).

Na základě pravidelného vyhodnocování letu askospor, které jsou zachyceny na pásce z lapače spor (obr. 10), tak přesně určíme termíny jednotlivých infekcí. Z praktického hlediska má největší význam stanovení termínu konce letu askospor, ale samozřejmě jsou velmi cenné také údaje o počátku a průběhu letu askospor a to s ohledem na zpětné vyhodnocení účelnosti a efektivnosti použitých ochranných opatření respektive použitých fungicidů. Potvrzení počátku letu askospor lapačem spor je pro ovocnáře signálem k důslednějšímu dodržování termínů chemických postřiků s ohledem na průběh počasí a přísnější volbu přípravků (kontaktní × systémové).

Pro srovnání jsou uvedeny termíny prvních výletů askospor, konce letu askospor a počet infekčních dnů (počet dnů, kdy došlo ke skutečnému letu askospor) na lokalitě Starý Lískovec v letech 2013 až 2018 (tab. 2).

Jak je patrno z posledních šesti sledovaných let, došlo ve třech letech k počátku primárních infekcí v první polovině měsíce dubna a k ukončení primárních infekcí počátkem měsíce června. Tento výsledek úplně nekoresponduje s celkovým porovnáním výsledků, poněvadž od začátku sledování jsou počátky uvolnění askospor ve většině sledovaných let, až v druhé polovině dubna. Velmi zajímavý údaj je počet infekční dní (askospory zjištěné na pásce) v jednotlivých letech. Za pozornost stojí velmi suchý rok 2015, ve kterém došlo k uvolnění askospor pouze ve třech dnech a v roce 2018 došlo ke čtyřem uvolnění askospor. Zde je potřeba ještě upozornit na to, že počet infekčních dní nekoresponduje s počty postřiků, poněvadž v některých letech došlo k uvolnění askospor ve dvou respektive třech dnech po sobě.

Další důležitou součástí systému ochranných opatření proti strupovitosti je pravidelné využívání výstupů z automatických meteorologických stanic, které registrují meteorologická data jež jsou nezbytná pro vyhodnocení vzniku teoretických infekcí. Na základě vyhodnocení ovlhčení listů, teploty a relativní vzdušné vlhkosti mohou ovocnáři zjistit, zda počasí za posledních několik hodin bylo vhodné pro infekci, respektive zda byly splněny podmínky pro infekce.

Ovocnáři dnes využívají sítě automatických meteorologických stanic rozmístěných v sadech po celé ČR a spolu s prognostickými počítačovými programy tak můžou snadno sami vyhodnocovat průběh infekcí. Základem pro vyhodnocování jednotlivých infekcí je Millsova signalizační tabulka, kterou je možno využít i v případě, že nepoužíváme počítač. Všechny další prognostické programy vycházejí z této dnes již upravené Millsovy tabulky.

Kromě monitoringu jednotlivých infekcí je hlavním výstupem, při sledování letu askospor pomocí lapačů spor, stanovení termínu konce primárních infekcí (konce letu askospor). Přesné zjištění tohoto termínu je v současné době možné pouze pomocí lapače spor. Ukončení letu askospor je rozhodujícím termínem pro ukončení ochrany primárních infekcí v daném roce.

Obr. 7: Lapač spor typ Střelec
Obr. 7: Lapač spor typ Střelec

Obr. 8: Lapač spor typ Burkard
Obr. 8: Lapač spor typ Burkard

Obr. 9: Lapač spor firmy Amet
Obr. 9: Lapač spor firmy Amet

 Obr. 10: Askospory zachycené na pásce z lapače spor
Obr. 10: Askospory zachycené na pásce z lapače spor

Diskutovaný termín ukončení letu askospor

Stále častěji se objevují informace o pochybování nejen laické veřejnosti o konci primárních infekcí nikoliv už v měsíci červnu, ale jsou předkládány názory, že k uvolňování askospor dochází i v měsíci červenci, respektive srpnu. Tady bych chtěl říci, že jsem každoročně lapání spor ukončil vždy až po dvou větších deštích (srážky cca 10mm a více) po zjištění posledních askospor na pásce.

S ohledem na tyto pochybnosti jsem v roce 2017 a 2018 prodloužil lapání spor až do konce měsíce srpna. Zde je nutno jednoznačně konstatovat, že se pouze potvrdily všechny dosavadní zkušenosti, a také literární odkazy, které říkají, že konec primárních infekcí (konec letu askospor) je vždy do konce měsíce června. Posledních 5 % askospor na listech jsou z hlediska primárních infekcí nevýznamné. Daleko důležitější z praktického hlediska jsou v období července a srpna sekundární (konidiové) infekce.

Konidie se tvoří po cca 9–30 dnech od počátku sekundární infekce v závislosti na teplotě vzduchu a relativní vlhkosti vzduchu (minimum 60– 70 %). Jedna léze může vyprodukovat až 100 000 konidií.

Šíření askosporových a konidiových infekcí je přímo závislé kromě teploty vzduchu, ovlhčení listů a relativní vzdušné vlhkosti také na stáří pletiv listů a genotypu odrůdy. Na starších listech a u odolnějších odrůd se infekce šíří pomaleji. V posledních letech se ovocnáři potýkají nejen s problémem úspěšného zvládnutí primárních infekcí, ale často dochází k tomu, že i na těch lokalitách, kde primární infekce způsobily minimální napadení listů, bylo pro ovocnáře velkým problémem zvládnutí sekundárních (konidiových) infekcí. Vlivem velmi vhodných podmínek pro infekce (deštivé období během měsíce července, respektive srpna) dochází na mnoha lokalitách k silným (sekundárním) infekcím, které způsobují napadení plodů a na některých lokalitách pak dochází až k úplnému znehodnocení sklizně (obr. 9).

Využití lapačů spor v kombinaci s moderními meteorologickými přístroji propojenými s prognostickými počítačovými programy jsou základem pro kvalitní systém ochrany proti primárním infekcím houby Venturia inaequalis. Zjištěné výsledky sledování je pak možno racionálně využít k řízení chemické ochrany bez zbytečných zásahů, které nepříznivě ovlivňují jak výrobní náklady, tak nadměrné zatížení vypěstovaných jablek chemickými postřiky.

Rekapitulace ochranných opatření proti strupovitosti

Nepřímá opatření:

  • pravidelným řezem důkladně prosvětlovat stromy tak, aby koruny byly dostatečně vzdušné, čímž výrazně zkrátíme dobu ovlhčení listů;
  • pěstovat odolné (rezistentní) odrůdy, u kterých můžeme zredukovat počet chemických zásahů proti strupovitosti;
  • zdržovat pozemky pod stromy bez plevelů (úhor) a zatravněné pásy pod stromy pravidelně kosit;
  • ve velkovýrobě se doporučuje na podzim provézt postřik listů před opadem 5% roztokem močoviny, která stimuluje mikroorganizmy a dochází tak k rychlejšímu rozkladu listí.

Přímá opatření:

  • zralost askospor respektive potřebu prvního preventivního ošetření konzultovat s odborníky, jinak postupujeme dle vlastních zkušeností pro danou lokalitu;
  • po zjištění termínu prvního letu askospor další postřiky provádět na základě meteorologické předpovědi počasí. Tady by měla platit zásada, že všechny infekce až do konce letu askospor mají být pokryty preventivně (což platí i pro systémové fungicidy). Velmi důležitý je samozřejmě výběr fungicidů - systémové fungicidy vždy kombinovat s kontaktními;
  • preventivní účinnost kontaktních fungicidů je 3–5 dní, systémových fungicidů 5–7 dní;
  • u kontaktních fungicidů musíme pamatovat na to, že po dešti je potřeba jabloně okamžitě před dalším deštěm ošetřit;
  • po stanovení termínu konce letu askospor (konzultace nebo cca polovina června) je možno ukončit ochranu pouze v sadech, ve kterých nehrozí nebezpečí sekundární infekc;
  • na lokalitách s pravidelnými problémy se strupovitostí je nutno provádět důkladnou chemickou ochranu sekundárních infekcí. Při deštivém počasí v době sklizně je potřeba jablka určená ke skladování důkladně ošetřit fungicidem proti skládkovým chorobám.

Nakonec bych chtěl poděkovat RNDr. Tomáši Litschmannovi z firmy AMET Velké Bílovice za poskytnutí meteorologických údajů z automatické meteorologické stanice umístěné v Sadech Starý Lískovec.


Aplikace
Diskuzní fórum
Agronavigátor Set

Kalendář akcí
Předchozí měsíc srpen 2019 Přístí měsíc
Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Dnešní články
Postup sklizně obilovin a řepky v České republice k 12. srpnu 2019
Řešení kalamity přemnožených hrabošů dnešní jednání nepřineslo, návrhy na kompromisní řešení neprošly
Ministr zemědělství Miroslav Toman pozastavil povolení na plošné rozmístění přípravku na hubení hraboše polního
Ministr zemědělství Miroslav Toman svolal mimořádné jednání kvůli způsobu hubení přemnoženého hraboše polního
Postup sklizně obilovin a řepky v České republice k 5. srpnu 2019
Cenové hlášení prasata a selata
Deváté řádné zasedání Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova 2014-2020
Žňové zpravodajství k 15. červenci 2019
Ministr zemědělství Toman po jednání s finským protějškem Leppou: Shodli jsme se na posílení rozpočtu pro zemědělství i lesnické politice EU
PREVENCE A SNIŽOVÁNÍ ŠKOD PŮSOBENÝCH ZVĚŘÍ ANA ZVĚŘI PŘI ZEMĚDĚLSKÉM HOSPODAŘENÍ - Certifikovaná metodika pro praxi

Nejčtenější články
Ministři se dohodli na budoucí podpoře venkova
Výnosy obilí v Královéhradeckém i Pardubickém kraji jsou nižší
Nový zákon o nemocenském pojištění
IBR- metodika kontroly zdraví zvířat
INTERREG IIIC v Pardubicích
GE MONEY BANK a financování zemědělských subjektů
Důležité informace RRA Pardubického kraje
Informace Agrární komory číslo 3/2006
Příprava na aplikaci Nařízení (ES) č. 183/2005 o hygieně krmiv
Seminář -Rozvoj venkova, spolupráce mikroregionů a MAS

Navštivte také
Zobrazit předchozí počet záznamů : 36 Zobrazit následující
Agroporadenství

Agroporadenství
Agronormativy

Agronormativy
Nitrátová směrnice

Nitrátová směrnice
 Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství
Studie o zemědělství ve světě

Studie o zemědělství ve světě
Agrární poradensko informační centrum AK ČR

Agrární poradensko informační centrum AK ČR
ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
Zemědělský svaz ČR

Zemědělský svaz ČR
MZe

MZe
Bezpečnost a kvalita potravin

Bezpečnost a kvalita potravin
Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond
Česká inspekce životního prostředí

Česká inspekce životního prostředí
Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní veterinární správa ČR

Státní veterinární správa ČR
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.

Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.
Portál životního prostředí ČR

Portál životního prostředí ČR
Rozvoj Pardubického kraje

Rozvoj Pardubického kraje
Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje
AGRIS -agrární portál

AGRIS -agrární portál
AGROWEB - zemědělský internetový portál

AGROWEB - zemědělský internetový portál
Společnost mladých agrárníků ČR

Společnost mladých agrárníků ČR
Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu

Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
ÚZEI Praha

ÚZEI Praha
MAS Orlicko

MAS Orlicko
Turistický portál Pardubického kraje

Turistický portál Pardubického kraje
PRO-BIO

PRO-BIO
Bílé plus

Bílé plus
Lovecké potřeby

Lovecké potřeby
APETITFESTIVAL

APETITFESTIVAL
Klas Nekoř, a.s.

Klas Nekoř, a.s.
Regionální Agrární komora Pardubického kraje

Regionální Agrární komora Pardubického kraje
Reznictví_Sloupnice_E-SHOP

Reznictví_Sloupnice_E-SHOP