IS pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického krajeRegionální agrární komora Pardubického kraje
verze_2019_01Regionální agrární komora Pardubického kraje

Navigace
Aktuality
Události
Videogalerie
Odborné semináře, vzdělávání, výstavy
Informace z Pardubického kraje
Farmařské trhy v Pardubickém kraji
MAS Pardubického kraje
Ekonomika, účetnictví a daně
Dotace pro zemědělství a venkov v ČR
Legislativa ČR a EU
Informace pro obce
Informativní články z ČR a EU
Cross compliance, životní prostředí
Potravinářství
Lesnictví
Ekologické zemědělství
Zemědělské školy a učiliště
Poradenství
Informace SZIF, SRS, SVS, ČIŽP, ÚKZÚZ
Zemědělský výzkum
Rostlinná výroba
Zemědělské komodity
MLS - Potravinářský výrobek Pardubického kraje
Regionální potravina
Užitečné kontakty
Partneři
KIS Pardubického kraje
AGROVENKOV o.p.s.
Mapa serveru

Uživatelský přístup
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

Přehled e-mailem
  E-mail:

Anketa
Domníváte se, že navrhované zastropování přímých plateb po roce 2020 je pro ČR:
nevím
nevím 20%
Počet hlasů : 6112

Web informace
Dnes : ne - 25.8.2019
Svátek má : Radim
Kontaktní email
Nastavit jako titulní stránku
Přidat mezi oblíbené stránky


Rezidua herbicidů v zelenině a možnosti jejich eliminace
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 145290 ; Vydáno : 18.7. 2019 ; Autor : Lenka Brožková
Informace Agromanual

Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Marie Suchanová, Ph.D.; Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Rezidua pesticidů v potravinách jsou stále důkladněji kontrolována a zejména u ovoce a zeleniny dochází občas k záchytům vzorků, které nesplňují platné normy.

Limity výskytu reziduí pesticidů

Při kontrolách prováděných Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí bývá nejčastěji zachycena potravina, která obsahuje rezidua pesticidu, který není v EU buď vůbec registrován, nebo není registrován k použití na kontrolovanou plodinu. Méně často dochází k záchytům registrovaných pesticidů v nadlimitním množství, tedy v takovém, které překračují maximální limity výskytu reziduí (tzv. MLR). Hodnoty MRL jsou nejčastěji udávány v mg/kg a mohou být u jednotlivých plodin odlišné, přičemž rozdíly mohou být i mezi sklízenými částmi plodiny. Většinou se hodnoty MLR pro jednotlivé pesticidy pohybují v rozmezí od 0,01 do 50 mg/kg. Hodnoty MLR v plodech a ostatních konzumovatelných částech zelenin jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 396/2005 a pozdějších předpisech a jsou pro všechny státy Evropské unie shodné.

V případě, že pěstitelé používají pouze registrované přípravky a po jejich aplikaci dodržují ochrannou lhůtu (OL - časový odstup mezi aplikací pesticidu a sklizní), nemělo by být ve sklizených produktech průkazně více reziduí, než stanovuje MLR. Některé obchodní řetězce, ve snaze o zatraktivnění jimi prodávaného ovoce a zeleniny, nutí své dodavatele, aby garantovaly ještě nižší množství reziduí pesticidů, než jaké stanovují MLR. Jedná se o tzv. nízkoreziduální produkci, kdy prodávané ovoce a zelenina obsahuje rezidua pesticidů v množství, které nepřesahuje 10, 25 nebo 50 % MLR. K zajištění takové produkce je pak třeba u některých pesticidů dodržovat přísnější (delší) ochranné lhůty.

Nejpřísnější normy na obsah reziduí pesticidů jsou stanoveny pro potraviny určené k dětské výživě, jde o tzv. bezreziduální produkci, která nesmí obsahovat více než 0,01 mg/kg reziduí pesticidů.

Schopnost u nás pěstovaných ovocných druhů metabolizovat pesticidy je obvykle nižší než u zelenin, proto jsou u většiny fungicidů a insekticidů registrovaných do ovoce vyžadovány poměrně dlouhé ochranné lhůty. Herbicidy se však v sadech obvykle používají takovým způsobem, že prakticky nedochází ke kontaktu s tvořícími se plody. Jedinou výjimkou jsou jahody, případně keře rybízů, jejichž plody mohou být při nevhodné aplikaci zasaženy listovými graminicidy, případně jinými herbicidy.

Rezidua herbicidů u zeleniny

Daleko častěji dochází ke kontaminaci rezidui herbicidů u zeleniny, zejména té, u které se sklízí a následně konzumují listy a má poměrně krátkou vegetační dobu (saláty, špenát, atd.). V letech 2012–2015 jsme na České zemědělské univerzitě zakládali maloparcelkové pokusy v salátu, kedlubnách, květáku, mrkvi a cibuli. Porosty těchto zelenin byly ošetřovány herbicidy, které jsou do těchto zelenin registrovány v ČR, či jiné zemi EU, v několika aplikačních termínech. Testovaná zelenina byla sklízena v několika termínech a sklizené vzorky byly analyzovány v akreditované laboratoři Vysoké školy chemicko-technologické v Praze na rezidua herbicidů. Stručné zhodnocení získaných výsledů je uvedeno níže.

Rezidua herbicidů v košťálové zelenině

Nejvíce ohrožena je košťálová zelenina s krátkou vegetační dobou, především kedlubny, ve kterých jsme v našich pokusech detekovali malé množství pendimethalinu (do 10 µg/kg), zejména pokud bylo ošetření provedeno ve vyšších dávkách, za chladného počasí (březnové výsadby), kdy je rozklad herbicidu v půdě pomalejší. Množství reziduí pendimethalinu, může ovlivnit také průběh srážek během vegetace. Intenzivní srážky před sklizní, kterým předcházela suchá perioda, mohou kořenům zpřístupnit herbicid sorbovaný v půdě, který již rostlina nemusí stihnout metabolizovat.

Naopak v květácích nebyla detekována žádná rezidua půdních herbicidů: clomazone, metazachlor, napropamid, S-metolachlor, dimethenamid-P, quinmerac, ani pendimethalin, pokud byla jejich aplikace provedena alespoň 50 dní před sklizní. Také u zelí či kapusty je nepravděpodobná kontaminace půdními herbicidy, pokud je jejich ošetření provedeno na počátku vegetace. Pokusy v těchto dvou zeleninách jsme však neprováděli.

Rezidua postemergentních listových herbicidů: pyridate, clopyralid, picloram nebyla v květáku nalezena, ani v případě, že ošetření bylo provedeno 3 týdny před sklizní. Výše uvedené, v ČR do květáku registrované herbicidy, lze tedy použít jak do nízkoreziduální tak bezreziduální produkce.

Naopak rezidua některých listových graminicidů: fluazifop a quizalofop byla detekována i v případě, že doba od aplikace do sklizně byla delší než 40 dní. U fluazifopu, který však není do květáku registrován, byly dokonce detekovány hodnoty několikanásobně vyšší než je hodnota MLR! Naopak rezidua cycloxydimu a propaquizafopu nebyla v květáku nalezena při žádné provedené analýze.

Rezidua herbicidů v salátu

Salát patří z hlediska možností kontaminace rezidui herbicidů k nejproblematičtějším plodinám. Hlavním důvodem je krátká vegetační doba a používání perzistentních herbicidů. Výše uvedená rizika lze částečně eliminovat omezením aplikačních dávek problémových půdních herbicidů (pendimethalin) u velmi časných výsadeb a sníženou intenzitou závlahy v druhé polovině vegetace.

V našich pokusech s hlávkovým i ledovým salátem jsme nedetekovali žádná rezidua herbicidů obsahující: clomazone, S-metolachlor, dimethenamid, či flufenacet, které však nejsou v ČR do salátu registrovány. Tyto herbicidy byly aplikovány před výsadbou salátu (40–50 dní před sklizní). Naopak herbicidy obsahující pendimethalin a propyzamide, které jsou v ČR do salátu registrovány, byly v salátu detekovány téměř při všech odběrech. Obsah obou účinných látek v testovaných vzorcích se však pohyboval hluboko pod hodnotou MLR (4000, resp. 600 µg/kg).

Koncentrace pendimethalinu ve vzorcích salátu byla ovlivněna povětrnostními podmínkami (teplotou, intenzitou slunečního svitu a vlhkostí půdy) a použitím netkané textilie. Pokud byl porost salátu zakládán v druhé polovině dubna nebo byla použita netkaná textilie, byla degradace reziduí pendimethalinu rychlejší a záchyty reziduí ve sklizených hlávkách nižší. Velký vliv na koncentraci reziduí pendimethalinu v salátu měla hmotnost sklizených salátů. Velmi časně sklizené, menší saláty obsahovaly obvykle větší množství reziduí, než saláty s větší hmotností, které měly obvykle delší vegetační dobu.

Rezidua listových graminicidů: cycloxydim a propaquizafop nebyla nalezena v žádném ze vzorků, a to i když byla aplikace provedena 2–3 týdny před sklizní. Naopak rezidua quizalofopu byla nalezena ve všech testovaných vzorcích (20–200 µg/kg), vždy však šlo o hodnotu výrazně pod hranicí MLR (400 µg/kg). Rezidua jediného do salátů registrovaného graminicidu Fusilade Forte 150 EC (fluazifop) po aplikaci rychle klesala. Zatímco 2 týdny po aplikaci bylo v salátu nalezeno přes 100 µg/kg fluazifopu (MLR 200 µg/kg), 5 týdnů po aplikaci již nebyla detekována žádná rezidua. Při dodržení ochranné lhůty (42 dní) tak lze tento přípravek bezpečně použít i k nízkoreziduální produkci salátu.

Z herbicidů registrovaných v ČR k regulaci plevelů v salátu, nelze žádný bezpečně použít pro bezreziduální produkci. Regulace plevelů v těchto systémech je proto třeba řešit plečkováním, okopávkou nebo použitím mulčů.

Rezidua herbicidů v cibuli

Nejvíce ohrožené rezidui herbicidů jsou cibule s krátkou vegetační dobou, tedy obvykle cibule sklízené s natí, či na zeleno, přičemž v cibulové nati bývá koncentrace reziduí herbicidů (i půdních) obvykle 2–3× vyšší než v cibulích. U cibule určené ke skladování je riziko kontaminace rezidui herbicidů nižší, nicméně v průběhu skladování může dojít k zpětné přeměně metabolitů do forem, které mohou analytické přístroje detekovat, což může být problém především u bezreziduální produkce.

Z preemergentně aplikovaných herbicidů nebyla v našich pokusech v cibuli detekována rezidua: pethoxamidu, S-metolachloru a flufenacetu, které však nejsou v ČR do cibule registrovány. Pendimethalin aplikovaný preemergentně byl detekován ve sklizené cibuli na hranici meze detekce měření přístroje a lze jej proto použít jak v nízkoreziduální tak bezreziduální produkci cibule určené na přímou spotřebu i skladování, nikoliv však jako „zelenačku“. Pokud byl pendimethalin aplikován postemergentně byla detekována rezidua pod hranicí MLR (50 µg/kg) již 2 týdny po jeho aplikaci, přičemž méně než 10 µg/kg (bezreziduální produkce) bylo detekováno, pokud byl odstup od aplikace alespoň 4 týdny.

Aclonifen aplikovaný preemergentně nebo velmi časně postemergentně (min. 10 týdnů před sklizní) byl sice detekován v době sklizně v hodnotách, které sice nepřekračovaly hodnotu MLR (20 µg/kg), nicméně pro nízkoreziduální či bezreziduální produkci, nelze tento herbicid doporučit, zejména pro porosty určené k přímému prodeji s natí - tzv. jarní cibulka, pro kterou je hodnota MLR přísnější (10 µg/kg).

Z postemergentně aplikovaných herbicidů nebyla v našich pokusech detekována rezidua: fluroxypyru, pyridatu ani flumioxazinu (není v ČR registrováno).

Z testovaných listových graminicidů byla největší koncentrace reziduí nalezena ve vzorcích cibule ošetřených fluazifopem (graf 1), který byl sice 3 týdny po aplikaci degradován pod hranici MLR (300 µg/kg), ale k degradaci pod mez detekce přístroje došlo až po dalších 3 týdnech, což by mohlo být problém při pěstování v systému bezreziduální produkce cibule nebo při pěstování jarní cibulky, pro kterou je hodnota MLR výrazně přísnější (10 µg/kg). Malé množství reziduí (do 10 % MLR) bylo detekováno také po aplikaci quizalofopu (graf 2). Jediným z testovaných graminicidních přípravků, jehož rezidua nebyla v cibuli detekována při žádné provedené analýze, byl propaquizafop.

Graf 1: Průběh degradace fluazifopu v cibuli (MRL 300 µg/kg)
Graf 1: Průběh degradace fluazifopu v cibuli (MRL 300 µg/kg)

Graf 2: Průběh degradace quizalofopu v cibuli (MRL 400 µg/kg)
Graf 2: Průběh degradace quizalofopu v cibuli (MRL 400 µg/kg)

Rezidua herbicidů v mrkvi

Nejvíce ohrožené rezidui herbicidů jsou mrkve s velmi krátkou vegetační dobou, tedy obvykle karotky, které se sklízí a prodávají ve svazcích s natí, či malé karotky určené pro konzervárenské zpracování, přičemž také v mrkvové nati bývá koncentrace reziduí herbicidů vyšší než v kořenech. Také u kořenové zeleniny může při skladování dojít ke zpětné přeměně metabolitů do forem, které mohou analytické přístroje detekovat, což může být problém u bezreziduální produkce, nicméně v našich pokusech jsme tento jev nezaznamenali.

Z herbicidů registrovaných preemergentně do mrkve bylo nejméně reziduí (do 10 µg/kg) ve sklizených vzorcích detekováno po aplikaci pendimethalinu. Přesto nelze tento herbicid doporučit do systému bezreziduální produkce, neboť detekované hodnoty vykazovaly velký rozptyl a nelze tedy vyloučit překročení hodnoty 10 µg/kg při zvolení jakékoliv reálné ochranné lhůty. Velmi nízké obsahy reziduí byly zaznamenány také po preemergentním ošetření: clomazonem, pethoxamidem a flufenacetem, které však nejsou v ČR do mrkve registrovány.

Aclonifen byl po preemergentní aplikaci detekován v koncentracích odpovídajících 3–17 % MLR. Po postemergentní aplikaci se pohyboval obsah reziduí aclonifenu v podobném rozsahu. Tento herbicid lze tedy při dodržení ochranné lhůty (80 dní) použít v systému nízkoreziduální produkce (rezidua do 25 % MLR), pro bezreziduální produkci však tento herbicid není vhodný.

Postemergentně aplikovaný metribuzin byl již 2 dny po aplikaci degradován pod hodnotu MLR (100 µg/kg), lze tedy předpokládat, že listový příjem tohoto herbicidu mrkví je minimální a herbicid na povrchu listů podléhá rychlé degradaci. Při dodržení ochranné lhůty (60 dní) lze metribuzin použít v systému nízkoreziduální produkce, avšak z důvodu poměrně dlouhého setrvání malého množství reziduí není tento herbicid vhodný pro bezreziduální produkci.

Z registrovaných listových graminicidů nebyla detekována rezidua propaquizafopu, který je proto jako jediný vhodný do systému bezreziduální produkce. Nalezená množství reziduí quizalofopu byla poměrně malá (do 10 % MLR), tento přípravek lze tedy bez výraznějšího omezení použít v systému nízkoreziduální produkce. Největší koncentrace reziduí z testovaných listových graminicidů byly zaznamenány u fluazifopu, který však není v ČR do mrkve registrován.

Závěr

Většina herbicidů používaných v zeleninách zanechává ve sklizených částech minimální množství reziduí, pakliže je dodržena jejich ochranná lhůta. Problémy mohou být s některými půdními herbicidy (pendimethalin a aclonifen) u zelenin s krátkou vegetační dobou a v chladnějších podmínkách pěstování (velmi časné výsadby).

Nejrizikovější herbicidy z pohledu reziduí ve sklizených produktech jsou listové graminicidy quizalofop a fluazifop, které, při jejich nesprávném použití (v plodinách do nichž nejsou registrovány nebo při nerespektování ochranných lhůt), mohou zanechávat ve sklizených produktech velké množství reziduí.

foto: M. Jursík


Aplikace
Diskuzní fórum
Agronavigátor Set

Kalendář akcí
Předchozí měsíc srpen 2019 Přístí měsíc
Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Dnešní články
Nukleový chov přeštického černostrakatého prasete v Kostelci nad Orlicí
JAKÁ BYLA ZISKOVOST CHOVU KRAV BEZ TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA V ČR?
Změny v rezistenci mandelinky bramborové vůči insekticidům
VÝVOJ A PERSPEKTIVY VÝROBY MLÉKA VE SVĚTĚ
Oves hluchý - významný plevel nejen jarních obilnin
Choroby obilnin (12) - Rzivost obilnin (2.)
Rezidua herbicidů v zelenině a možnosti jejich eliminace
Je nežádoucí úlet postřiku nebezpečný?
Výsledky pokusů s přípravky proti mandelince bramborové v roce 2018
Regulace, stimulace a fungicidní ochrana pšenice ve variabilních podmínkách

Nejčtenější články
Selen: základní živina pro zvířata a lidi
Učinnější rozmetání hnojiv
Mortalita selat zalehnutím prasnicemi
Porovnání welfare mezi druhy zvířat
Pšenice tolerantní k suchu
Trendy v zemědělské technice - RV
Cílené dávky proteinu snižují náklady na krmení
Postřikovače na výstavě Cereals 2006
Jak naleznete vhodné energetické rostliny pro svůj pěstební region
Zlepšit polní hygienu

Navštivte také
Zobrazit předchozí počet záznamů : 36 Zobrazit následující
Agroporadenství

Agroporadenství
Agronormativy

Agronormativy
Nitrátová směrnice

Nitrátová směrnice
 Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství
Studie o zemědělství ve světě

Studie o zemědělství ve světě
Agrární poradensko informační centrum AK ČR

Agrární poradensko informační centrum AK ČR
ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
Zemědělský svaz ČR

Zemědělský svaz ČR
MZe

MZe
Bezpečnost a kvalita potravin

Bezpečnost a kvalita potravin
Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond
Česká inspekce životního prostředí

Česká inspekce životního prostředí
Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní veterinární správa ČR

Státní veterinární správa ČR
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.

Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.
Portál životního prostředí ČR

Portál životního prostředí ČR
Rozvoj Pardubického kraje

Rozvoj Pardubického kraje
Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje
AGRIS -agrární portál

AGRIS -agrární portál
AGROWEB - zemědělský internetový portál

AGROWEB - zemědělský internetový portál
Společnost mladých agrárníků ČR

Společnost mladých agrárníků ČR
Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu

Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
ÚZEI Praha

ÚZEI Praha
MAS Orlicko

MAS Orlicko
Turistický portál Pardubického kraje

Turistický portál Pardubického kraje
PRO-BIO

PRO-BIO
Bílé plus

Bílé plus
Lovecké potřeby

Lovecké potřeby
APETITFESTIVAL

APETITFESTIVAL
Klas Nekoř, a.s.

Klas Nekoř, a.s.
Regionální Agrární komora Pardubického kraje

Regionální Agrární komora Pardubického kraje
Reznictví_Sloupnice_E-SHOP

Reznictví_Sloupnice_E-SHOP