IS pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického krajeRegionální agrární komora Pardubického kraje
verze_2019_01Regionální agrární komora Pardubického kraje

Navigace
Aktuality
Události
Videogalerie
Odborné semináře, vzdělávání, výstavy
Informace z Pardubického kraje
Farmařské trhy v Pardubickém kraji
MAS Pardubického kraje
Ekonomika, účetnictví a daně
Dotace pro zemědělství a venkov v ČR
Legislativa ČR a EU
Informace pro obce
Informativní články z ČR a EU
Cross compliance, životní prostředí
Potravinářství
Lesnictví
Ekologické zemědělství
Zemědělské školy a učiliště
Poradenství
Informace SZIF, SRS, SVS, ČIŽP, ÚKZÚZ
Zemědělský výzkum
Rostlinná výroba
Zemědělské komodity
MLS - Potravinářský výrobek Pardubického kraje
Regionální potravina
Užitečné kontakty
Partneři
KIS Pardubického kraje
AGROVENKOV o.p.s.
Mapa serveru

Uživatelský přístup
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

Přehled e-mailem
  E-mail:

Anketa
Domníváte se, že navrhované zastropování přímých plateb po roce 2020 je pro ČR:
nevím
nevím 20%
Počet hlasů : 5561

Web informace
Dnes : st - 26.6.2019
Svátek má : Adriana
Kontaktní email
Nastavit jako titulní stránku
Přidat mezi oblíbené stránky


Biologická ochrana rostlin s využitím mykoparazitických hub
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 144996 ; Vydáno : 5.6. 2019 ; Autor : Lenka Brožková
Informace Agromanual

Mgr. Eliška Ondráčková a kol.

Mykoparazitické houby mají schopnost napadnout hyfy jiné houby a využít je jako zdroj živin. Někdy se používá také termín hyperparazitismus k popsání houby parazitující na jiné patogenní houbě. Tyto schopnosti hub se využívají v biologické ochraně rostlin.

Mykoparazitické houby

V závislosti na způsobu výživy a mechanizmu účinku lze mykoparazity rozdělit do dvou hlavních skupin. V jedné skupině, kam patří např. rody TrichodermaClonostachys, mykoparazité zabíjejí své hostitele a mají většinou široké spektrum taxonomicky různorodých hostitelů. Používají k tomu různé mechanizmy účinku, jako je přímé napadení hyf hostitele hydrolytickými enzymy, produkce látek antibiotické povahy a exotoxinů nebo kompetice o živiny a prostor. Druhou skupinu tvoří druhy, které se specializují pouze na jeden nebo několik cílených patogenů. Svého hostitele hned neusmrcují, ale získávají živiny z žijícího mycelia, takže se z počátku může zdát, že k napadení ani nedošlo. K těmto mykoparazitům patří např. Ampelomyces quisqualis parazitující na původcích padlí, nepatogenní fuzária nebo Sporidesmium sclerotiorum parazitujícím na sklerociích Sclerotinia sclerotiorum.

Biologické přípravky na bázi mykoparazitických hub

Z celosvětového hlediska jsou k výrobě komerčních biologických přípravků nejčastěji využívány druhy rodu Trichoderma. Z dalších mykoparazitických hub se pro výrobu přípravků využívají druhy Clonostachys rosea, Pythium oligandrum nebo Coniothyrium minitans.

V českém registru přípravků na ochranu rostlin se v současné době (k 22. 1. 2019) nachází celkem 41 biologických přípravků, z nichž 15 tvoří biopreparáty a 26 bioagens. Z biopreparátů 6 přípravků obsahuje mykoparazické houby - v přípravku Contans je zastoupen druh Coniothyrium minitans a v ostatních pěti přípravcích Pythium oligandrum.

Kromě registru přípravků na ochranu rostlin je možné přípravky obsahující mykoparazitické houby nalézt také v registru hnojiv, kde jsou registrovány jako pomocné rostlinné přípravky nebo pomocné půdní látky. Jedná se např. o přípravky Gliorex, Clonoplus nebo Trifender WP s účinnými složkami hub Clonostachys rosea, Trichoderma asperellum nebo kombinací obou.

Houba Clonostachys rosea

Tento příspěvek se zaměřuje zejména na využití houby Clonostachys rosea, která je součástí přípravků Gliorex a Clonoplus. Jedná se o půdní houbu, která vyniká mykoparazitickými vlastnostmi, díky nimž je schopná v půdě degradovat řadu fytopatogenních druhů hub a jejich klidových stadií, např. Rhizoctonia solani, Verticillium spp., Colletotrichum spp., Sclerotinia sclerotiorum aj. Kromě toho se také podílí na rozkladu organické hmoty. Svými vlastnostmi tak zvyšuje supresivitu půdy a pomáhá rostlinám odolávat vůči ataku půdních patogenů.

Biologické přípravky Clonoplus a Gliorex je možné použít na široké spektrum pěstovaných plodin. Aplikace se provádí nejčastěji na osivo, ale je možná i do půdy nebo pěstebních substrátů. V průběhu vývoje obou přípravků, ale i v současné době, byly kmeny houby C. rosea testovány u širokého spektra polních plodin, jako jsou luskoviny, obilniny, mák, kmín, brambory, česnek nebo mrkev. Testoval se jejich vliv na zdravotní stav kořenů a na výnosové parametry. V tomto příspěvku budou zmíněny výsledky pokusů s luskovinami, pšenicí a bramborami.

Luskoviny a Clonostachys rosea

S hrachem, bobem a sójou byly zakládány skleníkové i polní pokusy, ve kterých bylo osivo krátce před setím (1–3 dny) ošetřeno čtyřmi kmeny houby C. rosea, které jsou součástí přípravku Clonoplus. Sledoval se vliv těchto hub na tvorbu bakteriálních hlízek, zdravotní stav kořenů a na výnos, které se srovnávaly s neošetřenou kontrolou. Ošetření osiva houbami C. rosea podporovalo u všech testovaných luskovin tvorbu bakteriálních hlízek. Více se účinnost projevila v půdě se zvýšeným výskytem fytopatogenní houby Rhizoctonia solani, která je zodpovědná za redukci hlízek (graf 1, obr. 1, 2). Lepší zdravotní stav kořenů se projevil zvýšením výnosů až o 26 %.

Obr. 1 Kořeny s bakteriálními hlízkami bobu obecného (odrůda Merkur) z varianty, ve které bylo osivo ošetřeno směsí hub Clonostachys rosea
Obr. 1 Kořeny s bakteriálními hlízkami bobu obecného (odrůda Merkur) z varianty, ve které bylo osivo ošetřeno směsí hub Clonostachys rosea

Obr. 2 Kořeny s bakteriálními hlízkami bobu obecného (odrůda Merkur) z kontrolní neošetřené varianty
Obr. 2 Kořeny s bakteriálními hlízkami bobu obecného (odrůda Merkur) z kontrolní neošetřené varianty

Obr. 3 Kořeny a hlízy brambor z varianty ošetřené houbami Clonostachys rosea (vlevo) a z kontrolní varianty (vpravo)
Obr. 3 Kořeny a hlízy brambor z varianty ošetřené houbami Clonostachys rosea (vlevo) a z kontrolní varianty (vpravo)

Pšenice a Clonostachys rosea

V pokusu s ozimou pšenicí se zjišťovalo, zda může ošetření semen biologickými přípravky na bázi mykoparazitických hub plně nahradit chemické moření. Hlavní úlohou mořidel je chránit rostliny v období vzcházení, kdy je zvýšené riziko napadení půdními patogeny. Srovnávaly se varianty ošetřené biologickými přípravky Clonoplus a Gliorex (4 kg/t) s chemickým mořidlem Vibrance Duo (2 l/t) a neošetřenou kontrolou.

V laboratorních podmínkách přípravky Clonoplus a Gliorex zvyšovaly energii klíčení osiva o 68 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou, zatímco přípravek Vibrance Duo ji snižoval o 49 % (graf 2). Celková klíčivost byla u všech testovaných přípravků na úrovni kontroly. V polním maloparcelkovém pokusu bylo ve fázi 2 pravých listů (BBCH 12) odebráno z každé parcely (10 m2) 400 rostlin pšenice ozimé k hodnocení zdravotního stavu kořenů a kořenových krčků houbovými chorobami. Frekvence výskytu rostlin s příznaky napadení houbovými patogeny (R. solani, Fusarium spp.) byla poměrně nízká, dosahovala 2–4 %. Nejlepší účinnosti - 98 % bylo dosaženo u chemicky mořené varianty, u biologického přípravku Clonoplus byla účinnost 39 % a u přípravku Gliorex 64 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou. Ve variantě mořené přípravkem Vibrance Duo měly rostliny také významně širší kořenový krček než v neošetřené variantě (graf 2). Žádný přípravek, chemický ani biologický, neměl významný vliv na vzcházivost.

Nižší účinnost biologických přípravků v porovnání s chemickým mořidlem brzy po vzejití souvisí s rozdílným nástupem účinnosti obou typů přípravků. Zatímco chemický přípravek účinkuje okamžitě a jeho účinnost postupně klesá, houby v biologickém přípravku potřebují delší čas k tomu, aby se v prostředí aklimatizovaly a začaly se množit a plnit svoji funkci. Jejich maximální účinnost se posouvá do pozdějšího období vegetace, než je vzcházení, nicméně vydrží až do sklizně. Příkladem jsou rozbory rhizosféry ozimé pšenice provedené na jaře. Ve variantě, kde bylo osivo ošetřené houbami C. rosea, nebyla v rhizosféře rostlin v porovnání s neošetřenou kontrolou zjištěna přítomnost fytopatogenní houby Rhizoctonia solani a došlo také k redukci fuzárií. Při sklizni dosahovaly ošetřené varianty o 14 % vyšších výnosů než u kontroly a o 4 % vyšších výnosů ve srovnání s chemicky mořenou variantou.

Brambory a Clonostachys rosea

Velmi dobrých výsledků s mykoparazitickými houbami C. rosea bylo dosaženo také při pěstování brambor. Houby C. rosea byly v letech 2011–2014 aplikovány na hlízy před výsadbou. Doporučené dávkování přípravku Clonoplus na sadbu brambor je 0,5 kg/t. Brambory byly v průběhu testování pěstovány na pozemku, na kterém se vysazují častěji po sobě, tudíž se tam vyskytuje zvýšené množství půdních patogenů Rhizoctonia solani, Colletotrichum coccodesStreptomyces scabies. Ošetření sadby brambor houbami C. rosea pozitivně ovlivnilo výnos a zdravotní stav kořenů a sklizených hlíz. Průměrný výnos byl u ošetřených variant o 27 % vyšší než u neošetřené kontroly (graf 3). Kořeny v ošetřené variantě byly před sklizní méně napadeny komplexem fytopatogenních hub R. solaniC. coccodes (obr. 3). Napadení hlíz strupovitostí (Streptomyces scabies) bylo u ošetřené varianty v roce 2011 nižší o 79 % a v roce 2013 o 94 % ve srovnání s neošetřenou kontrolou. V letech 2011 a 2012 byla v důsledku lepšího zdravotního stavu kořenů i samotných rostlin ve variantě ošetřené houbami C. rosea vegetační doba prodloužena o 8–10 dnů v porovnání s kontrolní variantou.

Graf 1: Průměrný podíl bakteriální hlízek na kořenech hrachu, sóji a bobu a výnosy vztažené k neošetřené kontrole (100 %) ve skleníkových pokusech
Graf 1: Průměrný podíl bakteriální hlízek na kořenech hrachu, sóji a bobu a výnosy vztažené k neošetřené kontrole (100 %) ve skleníkových pokusech

Graf 2: Vliv ošetření osiva pšenice ozimé biologickými přípravky Gliorex a Clonoplus a chemickým přípravkem Vibrance Duo na energii klíčení, klíčivost a šířku kořenového krčku v růstové fázi BBCH 12; polní maloparcelkový pokus
Graf 2: Vliv ošetření osiva pšenice ozimé biologickými přípravky Gliorex a Clonoplus a chemickým přípravkem Vibrance Duo na energii klíčení, klíčivost a šířku kořenového krčku v růstové fázi BBCH 12; polní maloparcelkový pokus

Graf 3: Výnos brambor (odrůda Laura) v letech 2011–2014 po ošetření sadby přípravkem na bázi 4 kmenů Clonostachys rosea (Clonoplus) vztažený k neošetřené kontrole (= 100 %)
Graf 3: Výnos brambor (odrůda Laura) v letech 2011–2014 po ošetření sadby přípravkem na bázi 4 kmenů Clonostachys rosea (Clonoplus) vztažený k neošetřené kontrole (= 100 %)

Závěr

Biologické přípravky na bázi mykoparazitických hub je možné s úspěchem využívat v ochraně rostlin ve skleníkových i polních podmínkách. Houby rodu Clonostachys mají schopnost účinně regulovat patogeny vyskytující se v půdě, a tak udržovat lepší zdravotní stav kořenové soustavy rostlin během vegetace, který se v konečném důsledku promítne do vyšších výnosů.

Při použití biopreparátů na bázi mykoparazitických hub je důležité si uvědomit, že mají především preventivní účinnost, takže osivo nebo sadba by vždy měla být zdravá bez výskytu patogenů. V napadeném osivu se patogenní houby často vyskytují nejen na povrchu semen, ale také pod osemením, tudíž nemohou být účinně zasaženy chemickým mořidlem ani biologickým přípravkem. Mořidlo účinně redukuje pouze patogeny na povrchu osiva.

Mykoparazitické houby přispívají především k ochraně rostlin před patogeny vyskytujícími se v půdě. Při použití v polních podmínkách je třeba mít na zřeteli také průběh počasí, protože extrémní výkyvy (např. sucho) mohou vést k významnému snížení účinnosti.

Příspěvek byl napsán za institucionální podpory DKRVO MZE-RO1019.

Mgr. Eliška Ondráčková; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk
RNDr. Michal Ondřej, CSc.; AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o., Šumperk

Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Praha
foto: E. Ondráčková


Aplikace
Diskuzní fórum
Agronavigátor Set

Kalendář akcí
Předchozí měsíc červen 2019 Přístí měsíc
Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Dnešní články
Použití herbicidů při pěstování brambor v ochranných pásmech II. stupně zdrojů povrchové vody
Nové strategie v regulaci plevelů v kukuřici
Osiva odrůd z VÚRV
Monitoring škůdců polní zeleniny v roce 2019 - 23. týden
PASTEVNÍ VÝKRM KOHOUTKŮ NOSNÝCH LINIÍ
Invazní plevele
Biologická ochrana rostlin s využitím mykoparazitických hub
Využití digestátu při hnojení kukuřice
Virové nanopesticidy by mohly účinně chránit plodiny v půdě
Řízení hmyzí rezistence - mandelinka bramborová, obaleč jablečný a mera skvrnitá

Nejčtenější články
Selen: základní živina pro zvířata a lidi
Učinnější rozmetání hnojiv
Mortalita selat zalehnutím prasnicemi
Porovnání welfare mezi druhy zvířat
Pšenice tolerantní k suchu
Trendy v zemědělské technice - RV
Cílené dávky proteinu snižují náklady na krmení
Postřikovače na výstavě Cereals 2006
Jak naleznete vhodné energetické rostliny pro svůj pěstební region
Zlepšit polní hygienu

Navštivte také
Zobrazit předchozí počet záznamů : 36 Zobrazit následující
Agroporadenství

Agroporadenství
Agronormativy

Agronormativy
Nitrátová směrnice

Nitrátová směrnice
 Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství
Studie o zemědělství ve světě

Studie o zemědělství ve světě
Agrární poradensko informační centrum AK ČR

Agrární poradensko informační centrum AK ČR
ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
Zemědělský svaz ČR

Zemědělský svaz ČR
MZe

MZe
Bezpečnost a kvalita potravin

Bezpečnost a kvalita potravin
Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond
Česká inspekce životního prostředí

Česká inspekce životního prostředí
Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní veterinární správa ČR

Státní veterinární správa ČR
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.

Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.
Portál životního prostředí ČR

Portál životního prostředí ČR
Rozvoj Pardubického kraje

Rozvoj Pardubického kraje
Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje
AGRIS -agrární portál

AGRIS -agrární portál
AGROWEB - zemědělský internetový portál

AGROWEB - zemědělský internetový portál
Společnost mladých agrárníků ČR

Společnost mladých agrárníků ČR
Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu

Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
ÚZEI Praha

ÚZEI Praha
MAS Orlicko

MAS Orlicko
Turistický portál Pardubického kraje

Turistický portál Pardubického kraje
PRO-BIO

PRO-BIO
Bílé plus

Bílé plus
Lovecké potřeby

Lovecké potřeby
APETITFESTIVAL

APETITFESTIVAL
Klas Nekoř, a.s.

Klas Nekoř, a.s.
Regionální Agrární komora Pardubického kraje

Regionální Agrární komora Pardubického kraje
Reznictví_Sloupnice_E-SHOP

Reznictví_Sloupnice_E-SHOP