IS pro rozvoj zemědělství a venkova Pardubického krajeRegionální agrární komora Pardubického kraje
verze_2019_01Regionální agrární komora Pardubického kraje

Navigace
Aktuality
Události
Videogalerie
Odborné semináře, vzdělávání, výstavy
Informace z Pardubického kraje
Farmařské trhy v Pardubickém kraji
MAS Pardubického kraje
Ekonomika, účetnictví a daně
Dotace pro zemědělství a venkov v ČR
Legislativa ČR a EU
Legislativa ČR
Informace pro obce
Informativní články z ČR a EU
Cross compliance, životní prostředí
Potravinářství
Lesnictví
Ekologické zemědělství
Zemědělské školy a učiliště
Poradenství
Informace SZIF, SRS, SVS, ČIŽP, ÚKZÚZ
Zemědělský výzkum
Zemědělské komodity
MLS - Potravinářský výrobek Pardubického kraje
Regionální potravina
Užitečné kontakty
Partneři
KIS Pardubického kraje
AGROVENKOV o.p.s.
Mapa serveru

Uživatelský přístup
  Uživatel:
  Heslo:
 registrovaný uživatel

Přehled e-mailem
  E-mail:

Anketa
Domníváte se, že navrhované zastropování přímých plateb po roce 2020 je pro ČR:
nevím
nevím 20%
Počet hlasů : 5698

Web informace
Dnes : ne - 21.7.2019
Svátek má : Vítězslav
Kontaktní email
Nastavit jako titulní stránku
Přidat mezi oblíbené stránky


Ochrana osobních údajů v dotazech a odpovědích
Poslat článek emailem Vytisknout článek Článek : 144338 ; Vydáno : 18.3. 2019 ; Autor : Lenka Brožková
Informace UOOÚ
GDPR a ochrana osobních údajů - ačkoliv se může zdát, že jde o témata minulého roku, není tomu tak. V praxi existuje stále řada pochybností a otázek. Podívejme se na některé z nich.
1. Lze monitorovat služební vozidla pomocí GPS?
Monitorování služebních vozidel při pracovních cestách pomocí GPS v rozsahu a způsobem potřebným pro ochranu a správu majetku je oprávněným zájmem zaměstnavatele, tedy zpracováním osobních údajů dle článku 6 odst. 1 písm. f) GDPR.
Umožní-li zaměstnavatel využívat služební vozidlo zaměstnanci i k soukromým účelům, jde o určitý druh benefitu. Úprava vzájemných práv a povinností se bude řídit dohodou o použití vozidla. Zaměstnanec by měl být na použití GPS sledování upozorněn, a to v rozsahu informace podle čl. 13 GDPR. Využije-li zaměstnanec vozidlo i v rámci svých soukromých aktivit, je nadále oprávněným zájmem zaměstnavatele chránit svůj majetek prostřednictvím GPS. Pokud podmínku zaměstnavatele ohledně GPS zaměstnanec neakceptuje, nedojde k uzavření smlouvy o použití vozidla, a nebude tak oprávněn předmětný benefit čerpat.
Je důležité však zdůraznit, že zaměstnavatel je oprávněn dále zpracovávat osobní údaje v rámci účelu, pro který byly shromážděny.  Tedy zejména za účelem ochrany a správy majetku, vedení evidence jízd (knihy jízd), kterou je zaměstnavatel povinen vést k prokázání daňové uznatelnosti výdajů na pohonné hmoty, oprávněnosti odpisů auta či pro prokázání bezpečnostních přestávek zaměstnanců. Nikoliv však k  intenzivní či stálé kontrole (zaměstnanců), která by byla v rozporu s § 316 odst. 2 a 3 zákoníku práce.
2. Jaký je právní důvod pro zpracování osobních údajů zaměstnance při poskytování benefitů?
Zpracování osobních údajů zaměstnance vychází z dohody se zaměstnavatelem o poskytnutí benefitu, v rámci které se zaměstnavatel zaváže k poskytnutí benefitu. Pokud zaměstnanec projeví o benefit zájem, dochází k  účelnému zpracování osobních údajů v souvislosti s poskytovaným benefitem, tj. i k předání osobních údajů zaměstnance dalšímu příjemci, poskytovateli služby, pokud je jím benefit zajišťován. Právním důvodem pro předmětné zpracování je článek 6 odst. 1 písm. b) GDPR, tedy plnění smlouvy, a to i  případě, že k poskytnutí benefitu se zaměstnavatel zavázal v kolektivní smlouvě či právo na benefity stanovil v rámci vnitřního předpisu zaměstnavatele. V závislosti na různých druzích benefitů je nutné podle čl. 13 GDPR poskytnout zaměstnancům adekvátní informaci o nutném předání osobních údajů poskytovateli benefitu a též i o rozsahu, v jakém budou předány.
3. Může zaměstnavatel požadovat a uchovávat výpis z rejstříku trestů zaměstnance?
Dle článku 10 GDPR se zpracování osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů může mimo jiné provádět, pokud je oprávněné dle členského státu poskytujícího vhodné záruky, pokud jde o práva a svobody subjektu údajů.
Údaje z evidence Rejstříku trestů slouží dle zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, pro potřebu trestního, občanskoprávního nebo správního řízení a k prokazování bezúhonnosti.
Ve smyslu ustanovení § 316 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený, nebo v případech, kdy to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis, je zaměstnavatel oprávněn vyžadovat od zaměstnance informace o trestněprávní bezúhonnosti.
Vzhledem k výše uvedenému je zaměstnavatel v některých případech při splnění předmětných podmínek oprávněn vyžadovat výpis z rejstříku trestů a po účelem zpracování odůvodněnou dobu jej uchovávat. To samé platí i o poznámkách, které si na základě předloženého výpisu z Rejstříku trestů zaměstnavatel pořídí.  Z výše uvedené dikce zákoníku práce současně vyplývá, že potřebnost výpisu ve vztahu k určité pracovní pozici si musí zaměstnavatel řádně (věcně) ujasnit.
4. Lze pořídit a zveřejnit fotografie zaměstnanců?
Předně si je nutné uvědomit, že ne každé pořízení a zveřejnění fotografie osoby je zpracováním osobních údajů podle GDPR.
Základní právní úpravou pro zacházení s fotografií člověka je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zachytit podobu člověka tak, aby podle zobrazení bylo možné určit jeho totožnost, je možné až na výjimky jen s jeho svolením (§ 84 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Dle občanského zákoníku lze dále zachytit podobu člověka bez jeho souhlasu i pro výkon či ochranu jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob.
Zveřejňuje-li zaměstnavatel fotografie zaměstnanců z pořádaných firemních akcí na svých webových stránkách, jde o záležitost nespadající do GDPR, ale do práva občanského.
V rámci zpracování osobních údajů zaměstnavatelem jsou typickými situacemi, kdy zaměstnavatel pracuje s fotografiemi: vyhotovení zaměstnaneckých průkazů nebo uvedení pracovních pozic na internetových stránkách. Typickým právním důvodem pro taková zpracování fotografií jsou oprávněné zájmy zaměstnavatele podle čl. 6 odst. 1 písm. f) GDPR. Zaměstnavatel musí vždy zaměstnanci vysvětlit okolnosti, které vedou zaměstnavatele k vyžadování fotografie a sdělit mu způsoby jejího využití.
5. Jaké osobní údaje může vyžadovat potenciální zaměstnavatel v rámci výběrového řízení?
Dle ustanovení § 30 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, smí zaměstnavatel vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. Údaje, které jsou pro zaměstnavatele relevantní, jsou informace vztahující se ke kvalifikaci, pracovní praxi, dovednostem a znalostem dotyčného uchazeče o zaměstnání. Obdobné ustanovení obsahuje i § 12 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který stanovuje, že zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Na žádost uchazeče o zaměstnání je zaměstnavatel povinen prokázat potřebnost požadovaného osobního údaje.
6. Zaměstnavatel hodlá kontrolovat elektronickou poštu a přenos dat svých zaměstnanců. Má na to právo?
Dle ustanovení § 316 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu podle věty první je zaměstnavatel oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat. Za přiměřené lze považovat např. to, když zaměstnavatel sleduje množství a velikost odeslané a přijaté pošty zaměstnancem nebo domény navštívených internetových stránek. V případě zavedení sledovacích nástrojů je však zaměstnavatel povinen o tom zaměstnance přímo informovat. 
7. Jaké jsou základní podmínky pro zpracování firemních i zaměstnaneckých dat v tzv. "cloudu"?
Správce osobních údajů, který s údaji primárně nakládá, rozhoduje o druzích prostředků, které budou pro zpracování osobních údajů použity. Jedním z technických prostředků může být právě varianta cloud computingu, tedy jakéhosi pronájmu výpočetního výkonu či úložného prostoru poskytovatele této služby. Z hlediska správce osobních údajů lze důrazně doporučit přistupovat k poskytovateli cloud computingu jako ke zpracovateli ve smyslu článku 4 odst. 8 GDPR. To však nezbavuje správce osobních údajů (tedy subjekt, který si cloud najímá) povinností, které jsou na něj GDPR kladeny, a v této souvislosti je nutné zmínit zejména povinnost stanovenou v článku 32 GDPR, která se týká zabezpečení osobních údajů. Je tak na správci, aby analyzoval dopady cloud computingu (analýza rizik), zajistil adekvátní opatření na své straně (např. šifrování dat) a aby si uzavřením smluvních vztahů s případným poskytovatelem služeb cloud computingu ošetřil veškeré podmínky zpracování (zajištění odpovídající úrovně zabezpečení; odpovědnost poskytovatele služeb/zpracovatele za jeho případná selhání s dopady do oblasti ochrany osobních údajů, garantování nevratné likvidace údajů apod.).
Z hlediska zákonných pravidel a záruk požadovaných pro předávání osobních údajů lze doporučit využívat pouze webové služby a cloudová úložiště, které se nacházejí na území EU a jsou plně pod jurisdikcí evropského práva, v takovém případě by pak měly být splněny i požadavky GDPR. 

Aplikace
Diskuzní fórum
Agronavigátor Set

Kalendář akcí
Předchozí měsíc červenec 2019 Přístí měsíc
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31 1 2 3 4

Dnešní články
Příručka pro provozovatele potravinářských podniků k problematice obchodních norem pro potraviny rostlinného původu
Nová směrnice EU o nekalých obchodních praktikách mezi dodavateli a kupujícími v zemědělském a potravinovém řetězci
Nové potravinářské předpisy EU - březen 2019
Začíná nová etapa boje s kůrovcem. V republice vzniknou dvě zóny, veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce
Rostlinolékařský portál - aktuální informace v otázkách integrované ochrany rostlin
Česká republika ruší mimořádná veterinární opatření na hovězí maso z Polska, kontrola dovozu ale bude nadále intenzivní
METODIKA K PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření Zalesňování zemědělské půdy pro rok 2019
Ochrana osobních údajů v dotazech a odpovědích
Věstník ÚKZÚZ, řada Národní odrůdový úřad, ročník XVIII, číslo 1
Omezení použití přípravků na ochranu rostlin s účinnou látkou glyfosát

Nejčtenější články
Ministři se dohodli na budoucí podpoře venkova
Strategický plán EU na sjednocení programů rozvoje venkova
IBR- metodika kontroly zdraví zvířat
Zákon o ochraně ovzduší č.472/2005 Sb.
Komise stanovila maximální množství dioxinů a polychlorovaných bifenylů v potravě
Vyhláška, kterou se vyhlašuje Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a stanoví její bližší ochranné podmínky
Pozor na povinnosti
Vyhláška č. 324/2005 Sb.
Vyhláška č. 330/2005 Sb.
Vyhláška, kterou se stanoví vzory formulářů pro hlášení osob pěstujících mák setý nebo konopí a způsob vyplňování a nakládání s uvedenými formuláři

Navštivte také
Zobrazit předchozí počet záznamů : 36 Zobrazit následující
Agroporadenství

Agroporadenství
Agronormativy

Agronormativy
Nitrátová směrnice

Nitrátová směrnice
 Ekologické zemědělství

Ekologické zemědělství
Studie o zemědělství ve světě

Studie o zemědělství ve světě
Agrární poradensko informační centrum AK ČR

Agrární poradensko informační centrum AK ČR
ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR

ASOCIACE SOUKROMÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ ČR
Zemědělský svaz ČR

Zemědělský svaz ČR
MZe

MZe
Bezpečnost a kvalita potravin

Bezpečnost a kvalita potravin
Státní zemědělský intervenční fond

Státní zemědělský intervenční fond
Česká inspekce životního prostředí

Česká inspekce životního prostředí
Státní zemědělská a potravinářská inspekce

Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní veterinární správa ČR

Státní veterinární správa ČR
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.

Kontrola ekologického zemědělství, o.p.s.
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s.
Portál životního prostředí ČR

Portál životního prostředí ČR
Rozvoj Pardubického kraje

Rozvoj Pardubického kraje
Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje

Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje
AGRIS -agrární portál

AGRIS -agrární portál
AGROWEB - zemědělský internetový portál

AGROWEB - zemědělský internetový portál
Společnost mladých agrárníků ČR

Společnost mladých agrárníků ČR
Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu

Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
ÚZEI Praha

ÚZEI Praha
MAS Orlicko

MAS Orlicko
Turistický portál Pardubického kraje

Turistický portál Pardubického kraje
PRO-BIO

PRO-BIO
Bílé plus

Bílé plus
Lovecké potřeby

Lovecké potřeby
APETITFESTIVAL

APETITFESTIVAL
Klas Nekoř, a.s.

Klas Nekoř, a.s.
Regionální Agrární komora Pardubického kraje

Regionální Agrární komora Pardubického kraje
Reznictví_Sloupnice_E-SHOP

Reznictví_Sloupnice_E-SHOP